Aktuální smluvní podmínky - Zdraví

Přejít na obsah

Aktuální smluvní podmínky

SPOLUPRÁCE
Podmínky spolupráce jsou jednoduché a nejsou ničím podmíněné.:
Prohlédněte si naše webové stránky a posuďte sami zda produkty, které vyrábíme, nebo které dovážíme mohou být pro Vás, ale i Vaše blízké přínosem. Nejlepší doporučení je vlastní zkušenost a proto po registraci od nás obdržíte úplně zdarma:
1x Koloidní stříbro naší produkce 500 ml/30ppm
1x Lipozomální vitamín "C" 500 ml - podle naší receptury.
1x Harmonizační terčík do kapsy.
Jediné co je vhodné učinit je, pamatovat si jaké neduhy jste měli před použitím přípravků a co se zlepšilo po jejich používání.
Jako registrovaný spolupracovník budete mít nárok na slevu 20% z ceny našich výrobků a 10% z ceny výrobků které nakupujeme v Číně.
Proč to děláme? Máme léty ověřeno, že produkty které nabízíme, mají zásadní vliv na stav lidského organismu a eliminují zdravotní problémy, které se zdají být mnohdy neřešitelné. Jsme nezisková organizace a našim záměrem je pomáhat.
 

Od 1.1. 2017 jsou změněna pravidla pro spolupráci s REGEN CLUB z.s. Jedná se o zjednodušení spolupráce a doplnění o možnost  členství REGEN  CLUBU.  

Spolupracovníkem se může stát každý kdo o to požádá, pro registraci stačí uvést jméno, adresu bydliště a funkční email. Evidovanému spolupracovníkovi budou poskytnuty provize s tím, že zboží zaslané na adresu spolupracovníka bude přímo cenově poníženo o provize. Jak se zbožím spolupracovník naloží je plně v jeho režii. Spolupracovník  může požádat o zaslání zboží přímo zákazníkovi, pokud zákazník není v dosahu spolupracovníka, v tomto případě mu bude provize vyplacena na jeho BÚ.
 
Pokud bude aktivita nulová po dobu tři po sobě následující měsíce, bude spolupracovník se seznamu vymazán. Spolupracovníkem se může stát znovu, avšak nejdříve za půl roku.
 
Členem spolku REGEN CLUB z.s. se může stát aktivní spolupracovník po uplynutí  jednoho roku. Budoucí člen spolku bude seznámen se stanovami, budou mu vyhotoveny webové stránky s E-Shopem podle jeho představ a to úplně zdarma na naší doméně. Změní se finanční postupy ve vyplácení provizí.
Vzhledem k tomu, že nejvyšším orgánem REGEN CLUB z.s. je "členská schůze" může se aktivně podílet na činnosti spolku. O udělení členství rozhodne RADA spolku.
Akcionářem se může stát aktivní člen spolku s podílem na případném zisku spolku. Nového akcionáře navrhne s jeho ověřeným souhlasem rada spolku a schválí členská schůze.



Jmenuji se Miroslav Kolísek a nepatřím mezi mladou generaci, tedy zasloužilý senior. Jsem jediný administrátor tohoto webu a vůdčí osobnost firmy REGEN CLUB z.s.
Níže je můj životní příběh:
V dětství jsem byl docela sígr a občas dostal i za nějakou klukovinu výprask. Měl jsem sice bratra, ale ten byl o 14 roků starší a vyslovený pohodář. Občas jsem mu něco vyvedl, ale byl bez šance mě chytit, aby mě nějak ztrestal. Když se bratr oženil byl jsem vlastně jakýsi jedináček, ale otec, nikoliv matka, byl přísný a když uznal, že dostanu nařezáno, vždy se něco našlo. Rodiče byli zemědělci a tak o manuální práci jsem měl postaráno. Velmi brzy jsem přišel na to, i když otec tvrdil, že škola je důležitá, že za známku 5 dostanu nařezáno, za 4 silně vyhubováno s domácím vězením, za 3 no mohlo by to být lepší a za 1 nebo 2 bylo jen pokývání hlavou. Když jsem tedy za 1 a 2 vlastně žádnou odměnu nedostal, usoudil jsem, že pokud budu mít známky za 3 bude to pro mne nejvýhodnější. Na 3 jsem se prakticky nemusel učit, úlohy psal ve škole a tašku s učebnicemi jsem často hledal, kde jsem je pohodil. Protože rodiče byli zemědělci, tak i některý z potomků v té době musel do zemědělství. Moc velký výběr nebyl a tak jsem se začal učit elektrikářem pro místní zemědělské družstvo. Bylo to internátní učiliště s daným denním rozvrhem činností. První půl rok jsem byl z nové situace natolik zblbnutý, že jsem denní rozvrh dodržoval a pravidelně se učil a to mě vyneslo na nejlepšího žáka ze třídy. Ne že by to byla pro mne nějaká pocta, nicméně neměl jsem v úmyslu na této pozici figurovat. Mělo to však přeci jistou výhodu i když jsem místo učení hrál fotbal  a nebo prováděl nějakou jinou činnost se školou nesouvisející, převážná většina učitelů mně špatnou známku prostě nedala. A tak jsem se úspěšně vyučil. Práce v místním družstvu pro mne nebyla a tak jsem byl prodám zemědělskému podniku STS, kde jsem práci elektrikáře vykonával do nástupu na povinnou vojenskou službu. Vojna byl pro mne ztracený čas, ale protože jsem patřil k nejlepším při odchytu morseovky, byl jsem zařazen jako špión, pro odchyt  komunikace 7. americké armády v Německu, co si amíci mezi sebou pípají. Rychlost komunikace amíků mně nedělala žádné problémy a odposlouchávat a zapisovat jejich sdělení jsem zvládal i v polospánku, protože jsme chodili i na noční. Dosáhl jsem hodnosti četaře, aniž jsem o to stál a dokonce byl přemlouván, abych na vojně zůstal. Vrátil jsem se zpět do původního zaměstnání a do dobrého kolektivu. Pracoval se mnou Franta, který na vojně k vůli zdravotním problémům nebyl a dálkově dělal průmyslovku. Jednou při řeči jsem utrousil poznámku ve smyslu, když ty Františku zvládáš školu při zaměstnání, myslím si že bych to zvládl levou zadní. Franta neřekl nic, mimochodem dotáhl to až na faráře, a za nějaký čas mi předhodil kompletně vyplněnou přihlášku na školu s tím, že když jsem tak chytrý, stačí přihlášku podepsat a že on zařídí ostatní. Udělal to před celým kolektivem, abych nebyl za blbce, tak jsem podepsal a po prázdninách se stal studentem.
Mezi tím jsem se stačil oženit a dá se říci, že jsem se cítil se svým postupem spokojen. Vystudoval jsem školu, dělal otce dvěma dětem dceři a synovi, postavil dům, stal se vedoucím revizních techniků. Patřil jsem mezi 4 lidi na okrese, kteří měli tak zvané podpisové právo, které udělovaly energetické závody a bez podpisu těchto lidí nebylo možné připojení na síť. Prostě procházka růžovým sadem.
Můj pracovní nadřízený, absolvent "Vysoké školy marxismu leninismu"  z nějakých důvodů začal měnit má doporučení v opak a na základě neshod jsem se rozhodl změnit zaměstnání a to i proto, že jsem dostal velice zajímavou nabídku. Podnik "Kancelářské stroje" dělal nábor na techniky výpočetních strojů a i když jsem o počítačích toho moc nevěděl, byl jsem ujištěn, že se vše naučím a tak jsem tuto náročnou práci přijal. Absolvoval jsem řadu školení a pak byl nasazen na detašované pracoviště jako počítačový technik. Středoškolské vzdělání bylo pro toto práci minimum a kolektiv byl samý inženýr, nicméně podle hodnocení jiných jsem byl dobrý technik. Kdybych měl hodnotit toto období, tak to bylo do té doby nejlepší období v mém životě.  Práce byla sice náročná na vědomosti, fyzicky však náročná  nebyla a bych si udržel kondici , vrátil jsem se ke sportu a pyšním se tituly "Vícenásobný železný muž".
Přišel rok 1989  a následkem všelijakých machinací se kancelářský gigant rozpadl jak domek z karet, detašovaná pracoviště byla od centra odřezána, s tím že ze současných techniků se stanou soukromí podnikatelé. Proběhla těžká selekce a z 15 ti techniků zůstalo pouze 5, byl jsem mezi nimi. Technická péče byla levnější a technici měli více peněz. Tím, že se otevřel přístup k západním technologiím, sálovým počítačům začala zvonit hrana. Bylo jen otázkou krátkého času, kdy technická péče jaká byla dosud  zanikne.
Každý hledal nějaké perspektivní uplatnění, jeden se stal profesionální zvukař, další starostou, dva zůstali věrni počítačům ovšem na jiné úrovni a já začal podnikat v nábytkářském průmyslu. Počítače však byly pořád v mém zájmu. Byl jsem jeden z prvních, který odkázal udělat na počkání 3D grafický návrh nábytku. Zákazník viděl jak bude nábytek vypadat a kolik bude stát. Postupně jsem vybudoval firmu, která měla vlastní stolárnu a dvě prodejny. Jednu z prodejen měl na starosti syn, který se vyznal dobře v práci stolaře i když stolař nebyl a zvládal dobře i grafické návrhy.
Moje pracovní doba nikdy nezačínala a ani nekončila, a sám jsem byl přesvědčen, že mně se nemůže nic stát, jsem vícenásobný železný muž. Ale stalo se a během jedné minuty se můj život změnil v hromadu suti. Bez varování  jsem upadl do bezvědomí, naštěstí mě zaměstnanci rychle našli a zavolali rychlou zdravotní pomoc. Za týden jsem se probudil z komatu na jednotce intenzivní péče s ochrnutou pravou nohou, levou rukou a zkřivenou tváří. Rok jsem byl v pracovní neschopnosti, za tuto dobu se všechno rozpadlo, partnerské i rodinné zázemí, když jsem měl peníze mazali mi med kolem huby jaký jsem king a najednou jsem byl sám a lékaři mi na nějaké uzdravení moc nadějí nedávali. Měl jsem jít do invalidního důchodu, komis před kterou jsem se dostavil, mi kladla otázky, které podle mého názoru s mojí nemocí nesouvisely, asi jsem nebyl psychicky ani fyzicky v pořádku a tak prásknul dveřmi a odešel. Teď vím, že to byl impuls, který mě donutil se svým stavem něco učinit. Syn po mě převzal firmu a tak jsem mu začal dělat jakéhosi hlídače a zároveň byl zaregistrován na pracovním úřadě, ale o nemocného dědka zájem nebyl. Musel jsem něco udělat, tak abych byl soběstačný a proto jsem si založil firmu a začal se zajímat o vlastí zdraví. Nevím proč, ale vlastní žena neměla pro tuto mou činnost pochopení, najednou jsem byl kurevník, i když orgány pro tuto činnost jaksi nefungovaly a na můj argument, ať mě nechá v klidu umírat, mi odpověděla "ať to neprotahuji" . Protože jsem nějak neumíral, řekla, že se mnou rozvede. Neodporoval jsem a pokud to zařídí, vše podepíšu. Nějakou dobu se nic nedělo, pak přišla s argumentem, že se mnou rozvádět nebude, přišla by totiž o vdovský důchod.  Dosud jsme bydleli částečně společně a jednou když jsem jí neodpovídal na její nářky, rozčílilo jí to natolik, že mě vzala hrncem naštěstí ne po hlavě, stačil jsem mírně uhnout, ruka však zmodrala. Vystartoval jsem, že jí to nějak oplatím, protože jsem se špatně pohyboval, srazila mě k zemi  a docela dost jsem si poranil rameno. Zde  moje mužské ego dostalo těžký zásah, já vícenásobný železný muž ležím bezmocně na zemi sražený vlastní ženou se kterou jsem sdílel lože 40 let. To bylo poslední co mě utvrdilo v tom, že s touto osobou nemohu sdílet stejný prostor. Bydleli jsme se synem v rozsáhlém domě, který jsem svým otcem postavil a součástí byla i výměna, kde před časem žili moje rodiče. Prostory jsem si v rámci možností upravil  a časem se dostal do stavu, kdy jsem naprosto soběstačný, i když některé tělesné funkce se obnovují velmi pomalu.
Situace se uklidnila, možná i zásluhou syna nebo dcery, kteří domluvili matce, ať mě nechá na pokoji. Firma s mou účastí, kterou jsem založil, funguje a musí říci, že nebýt  problémů s klouby, které jsem si zničil sportem, tak se mám nejlépe jak jsem se kdy měl a to především zásluhou alternativních metod, které mě dostaly na dobrou úroveň jak psychickou tak i fyzickou a které po svých vlastních zkušenostech propaguji. Zkuste to i Vy cesta je vyšlapaná, myslím si že způsoby prezentovanými na tomto webu je možné dosáhnout dobrého psychického, ale i fyzického stavu.
REGEN CLUB z.s. 2007 - 2018
Reklama zdarma, zvýšení návštěvnosti
Návrat na obsah